O CRESU

POLOHA

Ostrov Cres se nachází v chorvatské části Jaderského moře, konkrétně v KVARNERSKÉM ZÁLIVU (společně s ostrovy Krk, Lošinj, Rab, Pag).

ROZLOHA

405,78 km², délka ostrova je 66 km, šířka je 13 km v nejširším místě a pouhé 2 km v nejužším místě. Cres je největším a nejdelším ostrovem Chorvatska.

HISTORIE

Někdy kolem roku 1600 př.Kr. se na ostrově usadil ilyrský kmen Liburnů, jehož příslušníci si tu po celém ostrově vybudovali 66 opevněných útočišť. Právě Liburnové jako první vyhloubili u osady Osor kanál čímž rozdělili původní ostrov na ostrovy dva (Cres a Lošinj). Celou ostrovní skupinu o hodně později ovládli Benátčané a až na zanedbatelnou chorvatskou epizodu se tu od roku 1000 udrželi skoro osm století (do roku 1797). V současnosti je ostrov součástí Chorvatska.

OBYVATELSTVO

Na ostrově (405,78 km²) žije trvale asi 3500 obyvatel. Převážnou část obyvatelstva tvoří Chorvati, ale najdeme zde i Italskou menšinu. Většina obyvatel se živí rybolovem, chovem ovcí a samozřejmě cestovním ruchem.

DOPRAVA

Ostrov je spojen s okolní pevninou dvěma trajekty. První linka je provozována z ISTRIE - vesnička Brestova na CRES - Porozina (vzdálenost 5 km). Druhá linka jezdí z ostrova KRK - Valbiska na CRES - Merag (vzdálenost 7 km). Páteř ostrova tvoří hlavní silnice, která začíná v přístavu Porozina v severní části a končí v městečku Osor na jihu ostrova. Celková délka silnice na území Cresu je 55 kilometrů. Vzdálenosti některých míst od hlavního města Cres: Porozina (24 km), Merag (13 km), Valun (13 km), Lubenice (17km), Orlec (10 km), Vrana - jezero (15 km), Martinščica (25 km), Osor (32 km).

HLAVNÍ MĚSTO

Hlavní město má stejné jméno jako ostrov - CRES.

VESNIČKY

Na ostrově je také několik malých vesniček a osad, které jsou oblíbeným výletním místem turistů. Jsou to většinou zapomenutá místa na okrajích prašných kamenitých silniček, kde čas jakoby se zastavil (Beli, Orlec, Lubenica, Loznati, Vrana, Pernat, Martinščica, Valun, Osor).

OSTRŮVKY

V moři okolo Cresu leží několik malých, neobydlených romantických ostrůvků kde jsou překrásné oblázkové pláže (Plavnik, Zeča, Trstenik, Visoki, Zaglav, Čutin).

KULTURNÍ AKCE

V průběhu léta se na Cresu koná několik tradičních lidových veselic a hudebních večerů. Creský semenj (trh) je lidová slavnost spojená s koncerty populární hudby, tombolou, sportovními turnaji i stánkovým prodejem. Koná se každoročně počátkem srpna přímo v centru města Cres. Lubenické hudební večery (Lubenice, červenec - srpen) jsou koncerty věhlasných sólistů, sborů a orchestrů v impresivním kamenném městě Lubenice. Osorské hudební večery (Osor, červenec - srpen) je renomovaný festival vážné hudby, který věnuje zvláštní pozornost interpretaci děl z chorvatského kulturního dědictví.

KRAJINA

Cres je ostrovem kopcovitým až hornatým. Nejvyšší hory jsou Gorice (648 m) a Sis (639 m), které se nacházejí v severní části ostrova. Na území celého ostrova najdeme dlouhé asi 1 m vysoké zdi postavené bez pojiv (Gromače), které jsou památkou na původní obyvatele ostrova. Pobřeží je velmi členité a je dlouhé 248 km. Kromě letoviska Cres je pobřeží převážně skalnaté a nabízí množství romantických zákoutí a malých oblázkových pláží (Mali Bok, Modrá jeskyně, Koromačna, Sveti Blaž). Ve střední části ostrova se rozprostírá hydrografický fenomén VRANSKO JEZERO. Přírodní cisterna, do které se slévají dešťové vody povrchovými a podvodními cestami. Jezero je 5,5 km dlouhé, 1,5 km široké, průměrná hloubka 73 m a jeho hladina leží 13 m nad úrovní moře. Má kapacitu 220 milionů kubických metrů vody a od roku 1953 slouží jako bohatá zásobárna pitné vody pro města Cres a Lošinj, proto je tu koupání přísně zakázáno.

FAUNA

Vzhledem k tomu, že dopady civilizace na Cres jsou i v současné době minimální, zůstává příroda na ostrově prostorem výrazné druhové bohatosti. Důkazem toho je i skutečnost, že na Kvarneru hnízdí 70% v Evropě ohroženého ptactva (orel skalní, sokol stěhovavý, orel jestřábí, orlík krátkoprstý, tetřev hlušec, výr velký, puštík bělavý). Zároveň je na ostrově zřízena ornitologická rezervace pro zachování hnízdišť jedinečné populace supa bělohlavého (gyps fulvus). Dnes zde žije okolo 120 párů těchto dravců. Cresko-lošinjskou oblast stále obývá populace 150 delfínů (druh: delfín skákavý - Tursiops truncatus).

FLÓRA

Vegetace na ostrově je rozmanitá. V severní části Cresu převládají listnaté, hlavně bukové a dubové lesy. Ve střední části zase uvidíme spíše olivové háje, vinice a pastviny. Jižní část ostrova se vyznačuje chudší vegetací s převahou jehličnatých stromů, najdeme tu však i velké porosty macchií. Květena čítá více než 2700 druhů, čímž patří Cres mezi druhově nejbohatší části Chorvatska. Najdeme zde také vzácné, citlivé a ohrožené druhy rostlin (kosatec ilyrský, chrpa dalmatská, zvonek isterský).